Kłóskaty muchownik
| Kłóskaty muchownik (Amelanchier spicata) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukarioty |
| Swět | Rostlinstwo |
| Rosidy Eurosidy I |
|
| porjad: | (Rosales) |
| swójba: | Róžowe rostliny (Rosaceae) |
| podswójba: | (Spiraeoideae) |
| tribus: | Pyreae |
| podtribus: | Jadrješkosadowe rostliny (Pyrinae) |
| ród: | Muchownik[1] (Amelanchier) |
| družina: | Kłóskaty muchownik |
| wědomostne mjeno | |
| Amelanchier spicata | |
| (Lam.) K.Koch | |
Kłóskaty muchownik (Amelanchier spicata) je kerk ze swójby róžowych rostlinow.
Wobsah |
[wobdźěłać] Wopis
Kłóskaty muchownik je šěroko wusahowacy kerk, kotryž docpěwa wysokosć wot 2 hač do 4 m. Rozpušćuje wuběžki.
[wobdźěłać] Łopjena
Łopjena su šěroke, wopak jejkojte hač kulojte, rězane a docpěwaja dołhosć wot 3 ahč do 6 cm. Wone su za čas kćěwa jasnozelene a na delnim boku pjelsćojće kosmate a pozdźišo nahe. Jich nazymske barbjenje je žołtobrune.
[wobdźěłać] Kćenja
Kćěje w meji. Małke, běłe kćenja steja w zrunanych kićach a su wołmojće kosmate.
[wobdźěłać] Płody
Módročorne płody su jědźne, ale mało słódne.
[wobdźěłać] Rozšěrjenje a stejnišćo
Pochad je njeznaty. Snadź je jako bastard ze sewjeroameriskich družinow nastał.
Rostlina nic rědko z kultury w sewjernej srjedźnej Europje a pobrjohobliskej zapadnej Europje wodźiwi.
Derje rosće jenož w powětrowłóžnym klimaće z nic přewulkimi temperaturnych rozdźělemi.
[wobdźěłać] Noty
[wobdźěłać] Žórła
- Mayer, Schwegler: Welcher Baum ist das?, Bäume, Sträucher, Ziergehölze, ISBN 978-3-440-11273-1, strona 168 (něm.)
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České reubliky. Academia, Praha (2002)
- Rothmaler, W. et al.: Exkursionsflora von Deutschland, Band 1-4, Spektrum Akademischer Verlag, Heidleberg, Berlin (2002) (něm.)
- Strasburger, E. et al.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen. 35. Auflage, Spektrum Akademischer Verlag, Heidleberg, Berlin (2002) (něm.)
[wobdźěłać] Eksterne wotkazy
- BioLib (čěsk.), (jendź.)
- crescent bloom (jendź.)
- Plants for a Future (jendź.)
| Tutón nastawk je hišće zarodk wo biologiskej temje. Móžeš pomhać jón dale redigować. K tomu stłóč na «wobdźěłać».
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho. |
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu |