Jurij Koch

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Dźi do: Nawigacija, Pytać

Jurij Koch je so narodźił 15. septembra 1936 w Hórkach, wokrjes Kamjenc, jako syn skałarja. Wot 1942 do 47 je na ludowu šulu chodźił, wot 1947 do 49 na serbski gymnazij we Warnoćicach (Varnsdorf), wot 1950 do 52 na Serbsku wyšu šulu w Budyšinje a wot 1952 do 54 na Serbsku wyšu šulu w Choćebuzu. Tam je tež maturu złožił. Potom je štyri lěta (1956 do 60) na studij žurnalistiki na Uniwersiće Karla Marxa w Lipsku šoł a je jako diplomowy žurnalistwotzamknył. 1965 je hišće dalši diplomowy studij, dalokostudij, při Dźiwadłowej wysokej šuli w Lipsku wotzamknył. W běhu žiwjenja je skutkował jako žurnalist a rozhłosowy redaktor a dale skutkuje jako swobodny spisowaćel a žurnalist. Tři razy je dóstał Literarne myto Domowiny (1964, 69 a 73) a dwaj raza Myto Ćišinskeho (1968 w kolektiwje a 1974). Dźensa wón bydli w Choćebuskim měšćanskim dźělu Žilowje.

Wobsah

[wobdźěłać] Žiwjenje

[wobdźěłać] Twórby (wuběr)

  • „Nadrožny koncert” , 1965
  • „Židowka Hana”, 1963
  • „Žydowka Ana”, přełožk do delnjoserbšćiny wot Wylema Bjera, 1966
  • „Mjez sydom mostami”, 1968
  • „Pućowanje k ranju”, 1969
  • „Lěto pjećaštyrceći”, 1970
  • „Poslednje pruwowanje”, 1972
  • „Die letzte Prüfung”, 1972
  • „Poslední zkouška”, 1974
  • „Róžamarja, abo Rozžohnowanje we nas”, roman, 1975
  • „Rosamarja”, 1975
  • „Rozamarja abo Rozžognowanje we nas”, přełožk do delnjoserbšćiny wot Ericha Wojta, 1976
  • „Wotydźenja doma”, 1976
  • „Wosamoćeny Nepomuk”, powědančka, 1976
  • „Der einsame Nepomuk”, powědančka, 1980
  • „Wšedny źeń na jsy”, 1980
  • „Landung der Träume”, roman, 1982
  • „Nawrót sonow”, 1983
  • „Pintlašk a złote jehnjo”, 1983
  • „Pintlaschk und das goldene Schaf”, 1983
  • „Rědne źowćo”, bajka, 1984
  • „Wišnina”, nowela, 1984
  • „Wjesołe zwěrjatka”, přełožk ze čěšćiny wot Jurija Kocha, 1984
  • „Rjana holčka”, 1984
  • „Piękna dziewczyna: bajka serbołużycka”, 1984
  • „Bagola: powědančko wo dźiwim hońtwjerju”, 1985
  • „Jagaŕ Bagola”, přełožk do delnjoserbšćiny wot Wylema Bjera, 1985
  • „Doma swět: antologija młodeje prozy”, 1985
  • „Jan und die größte Ohrfeige der Welt”, 1986
  • „Dwanasćo bratšow: serbska bajka”, 1986
  • „Dwanaće bratrow”, 1986
  • „Die zwölf Brüder”, 1986
  • „Gaž wišnje kwitu”, nowela, přełožk do delnjoserbšćiny wot Manfreda Starosty, 1987
  • „Der Kirschbaum”, nowela, 1987
  • „Měrćinowy miksmaks z myšacym motorom”, 1988
  • „Augenoperationen”, 1988 (1993 pod titulom „Schattenrisse”)
  • „Das schöne Mädchen”, 1988
  • „Rosinen im Kopf”, 1988
  • „Pasitas de uva en la cabeza: una historia increíble pero cierta”, 1988
  • „Dwunastu braci: bajka serbołużycka”, 1988
  • „Bagola: die Geschichte eines Wilddiebs”, 1988
  • „Návrat snov”, 1988
  • „Sestup z hor snů”, 1988
  • „Wšitko, štož ja widźu”, 1989
  • „Die rasende Luftratte oder wie der Mäusemotor erfunden wurde”, 1989
  • „Golo a Logo abo Mazuch w Podgoli”, kriminalne powědančko, 1990
  • „W pěsku steji nowa wjeska”, 1991
  • „Das Sanddorf”, 1991
  • „Ha lećała je módra wróna”, report, 1991
  • „Wšitko, štož ja widźu”, 1992
  • „Jubel und Schmerz der Mandelkrähe”, 1992
  • „Kokot Jurko z čerwjenym pjerom, 1993
  • „Daj mě, Jurko, jadnu štucku”, 1994
  • „Štó da kradnje złote zuby?”, krimi, 1996
  • „Golo und Logo”, 1998
  • „Koče slěbro”, roman 2000
  • „Jakub und das Katzensilber”, 2001
  • „Złoty palc”, wjeselohra, 2006

[wobdźěłać] Česćenja

[wobdźěłać] Eksterne wotkazy

  • Literatura wot Jurija Kocha [1] we kataloze Němskeje narodneje biblioteki
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije