Dźiwi šlěz

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Dźiwi šlěz
Ilustracija dźiwjeho šlěza (Malva sylvestris)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Eurosidy II
rjad: (Malvales)
swójba: Šlězowe rostliny (Malvaceae)
podswójba: Malvoideae
ród: Šlěz[1][2] (Malva)
družina: Dźiwi šlěz
wědomostne mjeno
Malva sylvestris
L.
Poddružiny
    • subsp. sylvestris
    • subsp. mauritiana
    • subsp. subacaulis
Wobdźěłać
p  d  w

Dźiwi šlěz (tež dźiwja malwa) (regionalnje: Dźiwi šlez, Malva sylvestris) je rostlina ze swójby šlězowych rostlinow.

Dźiwi šlěz
Dźiwi šlěz
Malva sylvestris

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Dźiwi šlěz je (rědko jednolětna), dwulětna abo wjacelětna, zelišćowa, kosmata rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 0,3 hač 1,2 m.

Stołpiki su łopjenate, nižoležace abo postupowace.

Łopjena[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Łopjena su stołpikate, najwyšo na 1/3 (3-)5- hač do 7-dźělene. Łopjenowe lapy su owalne a zubate. Łopjena su na spódku wutrobojte.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Wón kćěje wot meje hač do septembra (wot junija hač oktobra). Kćenja su róžojte, purpurne abo róžojtowioletne, stołpikate a steja w promješkach (po dwěmaj hač po šesćoch) we łopjenowych rozporach. 5 keluškowych łopješkow su hač do srjedźišća zarostowane. 2 hač do 3 swobodneju keluškoweju łopješce su na spódku kelucha a docpěwaja dołhosć wot 4 hač 8 mm. Krónowe łopješka docpěwaja dołhosć mjezy 2 a 3 cm, su hłuboko wukromate, 3-4 raz tak dołhe kaž keluch, na spódku zarostowane a maja ćmowe nerwy. Stameny su mnoholičbne a k rołce zarostowane.

Płody[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Płód docpěwa šěrokosć wot 1 cm.

Dźiwi šlěz je wot insektow, předewšěm čmjełow wopróšene.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Wón rosće w njerodźowych wobrostach na pućowych kromach, pustych městnach, nadróžnych brjohach a rolach.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Dźiwi šlěz je nimale swětodaloko rozšěrjeny.

Hybridy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Eksistuja někotre hybridy z přiwuznymi družinami.

  • Malva ×arbosii (Malva parviflora × Dźiwi šlěz)
  • Malva ×egarensis (Stojaty šlěz × Dźiwi šlěz)
  • Malva ×inodora (Wonjaty šlěz × Dźiwi šlěz)
  • Malva ×littoralis (vit kattost × Dźiwi šlěz)
  • Malva ×sylvestro-linnaei (falsk rödmalva × Dźiwi šlěz)
  • Malva ×zoernigii (Drobny šlěz × Dźiwi šlěz)

Synonymy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Eksistuje wulka ličba synonymow:

  • Althaea godroni Alef.,
  • Althaea vulgaris Alef.,
  • Malva ambigua Guss.,
  • Malva elata Pemel,
  • Malva elata Salisb.,
  • Malva equina Wallr.,
  • Malva erecta C.Presl.,
  • Malva glabra Desr.,
  • Malva gymnocarpa Pomel,
  • Malva hirsuta Presl.,
  • Malva longelobata Sennen,
  • Malva longepedunculata Sennen,
  • Malva mauritiana L.,
  • Malva obtusa Moench.,
  • Malva orientalis Mill.,
  • Malva plebeia Stev.,
  • Malva polymorpha Guss.,
  • Malva racemosa Presl.,
  • Malva recta Opiz,
  • Malva ruderalis Salisb.,
  • Malva simpliuscula Steud.,
  • Malva sinensis Cav.,
  • Malva sylvestris var. oxyloba Post,
  • Malva tetuanensis Pau,
  • Malva tomentella Presl.,
  • Malva vivianiana Rouy,
  • Malva vulgaris Ten.,
  • Malva vulgaris S.F.Gray

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 506.
  2. W internetowym słowniku: Malve

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • GU Maxi-Kompaß Blumen, ISBN 3-7742-3852-9, strona 119 (němsce)
  • GU Naturführer Blumen, ISBN 3-7742-1507-3, stronje 122-123 (němsce)
  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 208 (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 42 (němsce)
  • Kral, Jurij: Serbsko-němski słownik hornjołužiskeje rěče. Maćica serbska, Budyšin (1927)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
  • Völkel, Pawoł: Hornjoserbsko-němski słownik, Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin (1981)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons

Dźiwi šlěz. W: FloraWeb.de. (němsce)


Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije