Běły lěpjenk

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Běły lěpjenk
Běły lěpjenk (Silene latifolia)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
rjad: (Caryophyllales)
swójba: Nalikowe rostliny (Caryophyllaceae)
podswójba: Caryophylloideae
tribus: Sileneae
ród: Lěpjenk[1][2] (Silene)
družina: Běły lěpjenk
wědomostne mjeno
Silene latifolia
Mill.
Wobdźěłać
p  d  w
Silene latifolia

Běły lěpjenk (Silene latifolia) je rostlina ze swójby nalikowych rostlinow (Caryophyllaceae).

Wopisanje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Běły lěpjenk je trajne zelo, kotrež docpěje wysokosć wot 30 hač do 120 cm. Rostlina njese pak muske pak žónske kćenja.

Korjeń je rěpojty a wobsahuje saponiny.

Stołpik je kosmaty.

Přećiwostejne łopjena su lancetojte.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kćěje wot meje hač awgusta (wot junija hač do septembra). Jednosplažne kćenja docpěja wulkosć wot 1,5 hač 2 cm a steja w pakićach. Žónske kćenja maja brjuchaty keluch, mjeztym zo muske kćenja maja cylindriski keluch. Krónowe łopješka su dwustołpowe a njesu na póžěrku šupiznu. Keluškowa rołka docpěwa dołhosć wot 18 hač 25 mm.

Wodnjo wupadaja kćenja zwjadłe, ale su wot pózdnjeho popołdnja hač do ranja wočinjene a intensiwnje wonjeja a so wot nócnych mjetelow wopytuja.

Płody[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Zubki płodoweje kapsle zrunane steja.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rosće na pućach a na rolach, na drjebiznowych městnach a na železniskich nasypach. Ma radšo po prawym měrje suche, wutkate a bazowe pódy.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina je w Europje rozšěrjena.

Podobna družina[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Synonymy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Lychnis alba Mill. - Gard. Dict., ed. 8: no. 4 (1768)
  • Lychnis arvensis P. Gaertn., B. Mey. & Scherb. - Oekonom.-Techn. Fl. Wetterau, 2: 117 (1800)
  • Lychnis pratensis Rafn - Danm. Holst. Fl., 2: 792 (1800)
  • Melandrium pratense (Rafn) Röhl. - Deutschl. Fl., ed. 2,, 2: 274 (1812)
  • Lychnis divaricata Rchb. - Iconogr. Bot. Pl. Crit., 4: 3 (1826)
  • Silene pratensis (Rafn) Godr. - Mém. Soc. Roy. Sci. Nancy, 1846: 171 (1847)
  • Melandrium album (Mill.) Garcke - Fl. N. Mitt.-Deutschland, ed. 4: 55 (1858)
  • Silene alba (Mill.) E. H. L. Krause - in: Sturm, Deutschl. Fl., ed. 2,, 5: 98 (1901) non Muhl. ex Britton 1893, nom. illeg.
  • Silene alba subsp. alba

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 235.
  2. W internetowym słowniku: Leimkraut

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 46, z wědomostnymaj mjenomaj Silena alba a Melandrium album (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 140, z wědomostnymi mjenami Silene latifolia, Melandrium album, Silene alba (němsce)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije