Alpska tučnička
| Alpska tučnička (Pinguicula alpina) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukaryoty |
| Swět | Rostlinstwo |
| Asteridy Euasteridy I |
|
| porjad: | (Lamiales) |
| swójba: | Pucherjakowe rostliny (Lentibulariaceae) |
| ród: | Tučnička[1] (Pinguicula) |
| družina: | Alpska tučnička |
| wědomostne mjeno | |
| Pinguicula alpina | |
| L. (1753) | |
Alpska tučnička (Pinguicula alpina) je rostlina ze swójby pucherjakowych rostlinow (Lentibulariaceae).
Wobsah |
Wopis [wobdźěłać]
Alpska tučnička je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 2 hač 15 cm.
Łopjena [wobdźěłać]
Žołtozelene łopjena wutworja na spódku stejacu rozetu a su owalne, tołste a na hornim boku lěpjate. Jich horni bok njese žałzowe kosmy a kroma je horje zakulena. Wone docpěwaja dołhosć wot 3 hač 6 cm.
Kćenja [wobdźěłać]
Kćěje wot meje hač junija (julija). Běłe kćenja maja krótku wotrohu, docpěwaja dołhosć wot 10 hač 16 mm a steja po jednym na bjezłopjenowych stołpikach. Delnja hubka ma 1-3 žołte blečki.
Łóji insekty [wobdźěłać]
Žałzowe kosmy łopjenow wudźěluja sliny, na kotrychž so insekty a pawki wisajo wostanu. Druhe žałzy wudźěłuja spožiwanske encymy a rozpušćene wobstatki přiwzaja.
Stejnišćo [wobdźěłać]
Rosće w žórłowych tymjenjach, žórłowych wustupach a na pluskotanych kamjenjatych trawnikach. Preferuje małodusykowe, zwjetša wapnite pódy.
Rozšěrjenje [wobdźěłać]
Rostlina je předewšěm w Alpach a předkraju, w Pyrenejach a Skandinawiskej rozšěrjena.
Wužiwanje [wobdźěłać]
Nóžki [wobdźěłać]
Žórła [wobdźěłać]
- Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 76 (něm.)
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 192 (něm.)