Žołty róžat
| Žołty róžat (Reseda lutea) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukaryoty |
| Swět | Rostlinstwo |
| Rosidy Eurosidy II |
|
| porjad: | (Brassicales) |
| swójba: | Róžatowe rostliny (Resedaceae) |
| ród: | Róžat[1][2] (Reseda) |
| družina: | Žołty róžat |
| wědomostne mjeno | |
| Reseda lutea | |
| L. | |
Žołty róžat (Reseda lutea) je rostlina ze swójby róžatowych rostlinow (Resedaceae).
Wobsah |
[wobdźěłać] Wopis
Žołty róžat je jědnolětna abo dwulětna rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 20 hač 60 cm.
Łopjena su třidźělne hač našćěpane. Jich wotrězki su dołhe a wuske.
[wobdźěłać] Kćenja
Kćěje wot meje hač septembra. Swětłožołte kćenja steja w 30 cm dołhich, hustich kić ach. Keluch a króna stej šěsćdźělnej. Keluškowe łopješka docpěwaja dołhosć wot 2 hač 5 mm, a maja njesamsnu wulkosć, při čimž wobě hornjej łopješce stej třikónčkate.
[wobdźěłać] Płody
Kapslowy płód docpěwa dołhosć wot 8 hač 12 mm.
[wobdźěłać] Stejnišćo
Rosće na pućach, drjebiznowych městnach, železniskich kolijach, přistawnišćach a pustych płoninach. Preferuje ćopłe, suche, zwjetša wapnite a pěskowe pódy na swětłych stejnišćach.
[wobdźěłać] Rozšěrjenje
Rostlina je w srjedźnej a južnej Europje rozšěrjena.
[wobdźěłać] Podobna družina
- Barbjerski róžat (Reseda luteola) ma njerozdźělene łopjena. Jeho kić je jara wuska, při čimž kćenja maja jenož štyri krónowe łopješka.
[wobdźěłać] Nóžki
- ↑ Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 439
- ↑ W internetowym słowniku: Reseda
[wobdźěłać] Žórła
- Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 146 (něm.)
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 292 (něm.)
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)