Čorny rulik

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Čorny rulik
Čorny rulik (Atropa belladonna)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Euasteridy I
rjad: (Solanales)
swójba: Wrónidłowe rostliny (Solanaceae)
ród: Rulik[1][2] (Atropa)
družina: Čorny rulik
wědomostne mjeno
Atropa belladonna
L.
Wobdźěłać
p  d  w
Jědojta družina

Čorny rulik (Atropa belladonna) je rostlina ze swójby wrónidłowych rostlinow (Solanaceae).

Kćějaca rostlina
Kćenje čorneho rulika (Atropa belladonna).
Jědojte čorne jahody čorneho rulika (Atropa belladonna).

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Čorny rulik je trajne zelo, kotrež docpěje wysokosć wot 0,5 m hač do 1,5 m. Rostlina je wotstejaca rozhałuzowana a žałzojće kosmata. Stołpiki su sylnje rozhałuzowane, tupohranite a docpěja wysokosć wot 60 hač do 180 cm.

Łopjena[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Wulke, měnjate łopjena su jejkojte, kónčkojte, žałzojće kosmate, šěroko-lancetojte a docpěja dołhosć wot hač do 15 cm. We wobłuku kwětnistwa su po zdaću přećiwostejne.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kćěje wot junija hač do awgusta. Načerwjeń brune, brunowioletne abo zelenojte kćenja su zwonojte, docpěja dołhosć wot 2,5 hač do 3 cm a wisaja po jednym we hornich łopjenowych rozporach. Zwonojta króna je pjećdźělna.

Płody[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Płody su najprjedy zelene, pozdźišo čorne, błyšćace, wišeńwulke, jara jědojte jahody, kotrež docpěja tołstosć wot hač do 1,5 cm. Wone wobsahuja alkoloidy, a to hyoscyamin, atropin a skopolamin.

Ptački jako na př. drózny móžeja płody jěsć. Wone symjenja rozšěrjuja.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rosće w lěsnych swětlinach a na lěsnych pućach. Ma radšo čerstwe, wutkate, zwjetša wapnite pódy.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina je w srjedźnej a južnej Europje rozšěrjena.

Wědomostne mjeno[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Mjeno roda Atropa je wot mjena grjekskeje dóńtoweje bohowki Atropos "njewotwobroćomny" (němsce "unabwendbar") wotwodźene.

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 441.
  2. W internetowym słowniku: Tollkirsche

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Meyers Taschenlexikon Biologie, In 3 Bänden, 3. zwjazk, ISBN 3-411-12033-9, strona 218 (němsce)
  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 370 (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 372 (němsce)
  • Steinbachs Großer Pflanzenführer, ISBN 978-3-8001-7567-3, strona 150 (němsce)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije